Jak správně odstranit klíště?
Zakupte si speciální pinzetu na odstraňování klíšťat u svého veterinárního lékaře. Umístěte pinzetu co nejblíže k tělové části přisátého klíštěte. Opatrně otočte pinzetou, aby se uvolnila hryzadlová část klíštěte (hlavička), a táhněte klíště směrem od těla. Ujistěte se, že jste vyjali celé klíště (hlavičku i tělo včetně nožiček). Vložte klíště do uzavíratelné nádoby s 70% ethanolem a uložte ji do chladničky pro případnou laboratorní analýzu. Dezinfikujte místo, kde bylo klíště přisáté, dezinfekčním roztokem nebo teplou slanou vodou. Pamatujte, že při manipulaci s klíšťaty jednejte rychle, protože časná likvidace snižuje riziko onemocnění přenášených klíšťaty.
V současném období zaznamenáváme větší výskyt klíšťat v přírodě. Psi a kočky si tak mohou z procházek přinést nevítaného hosta v podobě klíštěte a s ním i některé závažné nemoci.
Až 29 % klíšťat přenáší závažná onemocnění
29 % klíšťat je přenašečem některé ze závažných nemocí, jako je například anaplazmóza, lymská borelióza, ehrlichióza nebo dirofilarióza. Každé dvanácté klíště pozitivní na borelie je přenašečem ještě dalšího patogena - vyplývá to z výsledků z více než 18 000 vyšetřených klíšťat v laboratoři Protean.
Zaklíštění patří mezi nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Klíště obecné (Ixodes ricinus) se u nás vyskytuje nejhodněji. Představuje až 90 % populace klíšťat žijících u nás. Sameček je červenohnědý až černý, samička je žlutočervená. Po nasátí má šedou barvu a velikost až do 1cm. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích s křovinatých podrostem v nížinách a pahorkatinách v nadmořské výše do 600 m nad mořem. V přírodě se vyskytuje od dubna do října s maximem výskytu v květnu a září. Za příznivých podmínek se s klíštětem můžeme setkat po celý rok. V mírných zimách pozorujeme klíšťata na zvířatech i v lednu. Klíšťata jsou velmi ovlivněná venkovní teplotou a relativní vlhkostí. Vyžadují min 6-9°C na to, aby se mohla přisát. Také potřebují vlhkost vyšší než 70-80 %, a proto je prakticky nevidíme v suchých letních dnech.
Onemocnění přenášená klíšťaty
MVDr. Marek Galbinec hovoří ve Studiu 6 České televize o onemocněních přenášených klíšťaty a komáry.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Klíšťata rodu Ixodes ricinus přenáší borelii jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie ze skupiny spirochet, Borelia burgdorferi. Pojmenována podle svého objevitele Dr. Willy Burgdorfera, který prokázal bakterie u klíšťat v roce 1981. Objevena byla v městečku Lyme (Connecticut, USA).
Psi jsou často napadeni velkým množstvím klíšťat, proto riziko infekce borelie je poměrně velké. Borelie ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánových systémů, které vedou k jejich trvalému poškození. Příznaky této nemoci, která se často objevuje během léta a podzimu, jsou nespecifické: náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu, občas vysoké horečky, záněty jednoho nebo vícerých kloubů (otoky, střídavé kulhání, odmítání pohybu), malátnost, zvětšení mízních uzlin, akutní či chronické onemocnění ledvin, zvracení, hubnutí, bolesti. Epizody kulhání obvykle trvají jen několik dní, i když může dojít k opakované epizody. Dalšími projevy patří neurologické a srdeční příznaky a celkovou malátnost. Pro nespecifické příznaky je stanovení diagnózy obtížné a často zpožděné.
Psy s protilátkami proti Lymské borelióze je možné vakcinovat a tím chránit před možnou infekcí a klinickou manifestací boreliózy. Rizikové skupiny pro vakcinaci jsou psi s prokázaným klinickým onemocněním Lymskou boreliózou potvrzeným např. kultivací borelie z nemocného jedince, kdy vakcinace již nezlepší stav vakcinovaného zvířete. Zárodky borelie zůstávají na dobře chráněných místech po celý život psa bez ohledu na léčbu nebo vakcinaci – např. v kloubní chrupavce. Vakcinace již nemocného zvířete je tedy zbytečná, neboť i přes provedenou vakcinaci muže onemocnění boreliózou kdykoliv vypuknout (stres, jiná infekční onemocnění atd.).
Diagnostika onemocnění
Ve veterinární klinice Vethope k diagnostice tohoto onemocnění používáme rychlý test SNAP 4Dx Plus. Potřebujeme k němu malý vzorek krve zvířete. Výsledky testu jsou pak k dispozici na počkání. Tento rychlý test je vynikající pro screening psů infikovaných Lymskou boreliózou. Lze ho využít v rámci screeningového programu pro psy bez klinických příznaků onemocnění, nebo pokud již existuje podezření na Lymskou boreliózu.Pozitivní výsledky testu se však projevují teprve až od 4 - 6 týdnů po expozici zvířete klíštěti.
Léčba
K léčbě borelie se používají dlouhodobě antibiotika, min. 30 dní. Terapie je více úspěšná tehdy, pokud je započata na počátku onemocnění. Onemocnění po přechodu do chronicity je nevyléčitelné, postižení psi odmítají chodit, mají neurologické deficity nebo jim selhávají ledviny.
Prevence
Pro psy existuje vakcína Biocan B proti Lymské borelióze psů, která po revakcinaci chrání psa během 1 roku. Vakcinace psů, kteří jsou pozitivní na boreliózu, ale ještě se u nich neprojevily klinické příznaky, je nezbytná pro zamezení nové infekce.
Vedle vakcinace je třeba zvíře pravidelně ošetřovat proti klíšťatům – veterinární lékař Vám poradí vhodný preparát.
Ehrlichióza
Ehrlichióza je způsobena bakteriemi patřícími do skupiny Rickettsií. Rickettsie jsou významným patogenem v humánní i veterinární medicíně. Přenášejí se klíšťaty rodu Ripicephalus a Dermacentor. Vyskytují se v zeměpisných oblastech s hojností teplých dnů. Psí ehrlichióza je způsobena bakterií Ehrlichia canis nebo Ehrlichia ewingii, která napadá buňky imunitního systému. Bakterie mohou být přítomny po celé měsíce nebo roky bez klinických příznaků. Z důvodu chronické, subklinické infekce, mohou být psi přepravovány do neendemických oblastí a následně se u nich rozvinou příznaky onemocnění. Příznaky jsou nespecifické, což má často za následek pozdní diagnózu. V akutní fázi (1-3 týdny po kousnutí infikovaným klíštětem) se mohou objevovat záchvaty horečky, zvětšení mízních uzlin a sleziny, letargie, deprese, slabost, dýchací potíže nebo krvácení. V chronické fázi se vyskytují horečky, anémie, ztráta hmotnosti, krvácení z nosu, pneumonie, bolest očí, selhání ledvin, nedostatek koordinace a časté bakteriální infekce. Podobně jako u Boreliózy je průběh tohoto onemocnění chronický, se zhoršující se tendencí.
Léčba
Terapie je možná ale většinou neefektivní z důvodu pozdní diagnózy. Nemocní psi hubnou a trpí častými infekcemi kůže a dýchacího aparátu, které pak často končí eutanázii zvířete. V případě diagnózy léčba spočívá v dlouhodobé aplikaci antibiotik. Většina psů se klinicky zlepší do 24 až 48 hodin. Psi se závažným chronickým onemocněním nemusí na léčbu reagovat anebo se potíže opět vrátí po několika měsících.
Prevence
Účinná vakcinace proti ehrlichia canis v současnosti zatím není k dispozici. Jedinou prevencí je pravidelná účinná ochrana proti klíšťatům, případně včasné odstranění přisátých klíšťat.
Anaplazmóza
Anaplazmóza je infekce, kterou na Vašeho psa může přenést klíště. Anaplazmózu způsobuje mikroorganismus Anaplasma phagocytophilum, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes, a Anaplasma platys a severoamerickým klíštětem Rhipicephalus sanquineus. Vzhledem k tomu, že Borrelia burgdorferi taky přenášena klíštětem obecným, Ixodes ricinus, je infekce B. burgdorferi a A. phagocytophilum často detekováná společně a tyto dva patogeny můžou navzájem zvýšit patogenitu jeden druhého. V těchto případech jsou klinické příznaky závažnější.
Doba mezi infekcí a prvními symptomy je 4- 11 dnů, i když mnozí psi nevykazují klinické příznaky nemoci ani 21 dní po infekci. Onemocnění se může projevovat horečkou, malátností, nechutenstvím, zvětšením sleziny, odporem k pohybu, ztuhlostí, slabostí, kulháním, bolestivostí kloubů, zvrácením a průjmem, anemií a snížením počtu krevních destiček.
Diagnóza onemocnění
Stanovit diagnózu pouze na základě klinických příznaků je obtížné.
Léčba
Léčba spočívá v podání antibiotik a symptomatické terapii. Psi rychle reagují na léčbu a zlepšení nastává během 24-48hodin, normalizace příznaků během 6 dní.
Prevence
Preventivní vyšetření na anaplazmózu se provádí na žádost majitele při každoroční preventivní prohlídce zvířete. U psů vystavených vysokému riziku nákazy (např. psi lovečtí, pastevečtí apod.) je vhodné provést diagnostický test 2x ročně - vždy na jaře a na podzim, mimo hlavní sezónu výskytu klíšťat. Diagnostika se provádí také jednoduchým Snap 4Dx plus testem.
Vakcína není v současnosti k dispozici. Proto klademe důraz na profylaxi proti klíšťatům ověřenými typy přípravků (pipety, tablety nebo obojky).
Babezióza
Babezióza je vážné onemocnění člověka i psů způsobené prvoky. Druhy způsobující onemocnění u psů jsou Babesia canis a Babesia gibsoni. Tito prvoci napadají červené krvinky, v nichž se množí a způsobují infekci, která může mít velmi vážný průběh.
V České republice je nejvýznamnějším přenašečem babeziózy piják lužní (Dermacentor reticulatus), který se vyskytuje v lesích kolem velkých řek. Dalším možným vektorem je klíště obecné (Ixodes ricinus). V rámci Evropského kontinentu se s babeziózou setkáváme nejčastěji v oblasti Středomoří (Chorvatsko, Řecko, Itálie). Stále častěji jsou však zaznamenávány případy onemocnění i v severnějších oblastech (Německo, Rakousko, Polsko) a především na Slovensku.
Diagnóza onemocnění
Inkubační doba babeziózy je 10-21 dní. Onemocnění může probíhat bez příznaků, akutně či chronicky. Asymptomatický průběh může být příčinou chronického únavového syndromu.
Akutní průběh se projevuje nechutenstvím, horečkou a celkovou skleslostí zvířete a po 2 až 3 dnech se objevuje krev v moči, žloutenka a zvětšení sleziny. V důsledku ztráty červených krvinek pak nastává anemie (chudokrevnost). V některých případech, zejména u štěňat a nemocných či jinak oslabených pejsků, může akutní stádium končit i smrtí.
V případě chronického průběhu babeziózy se objevují střídavé horečky, celkové snížení kondice a nechutenství. Objevují se záněty žaludku, sliznice dutiny ústní, záněty svalů, dušnost a postižení oběhové soustavy spojené se zvýšenou krvácivostí, postižení centrální nervové soustavy, které může vést k obrnám nebo až k epileptickým záchvatům. Onemocnění může být navíc komplikované další současně probíhající infekcí přenášenou klíšťaty jako je ehrlichióza nebo borelióza.
Léčba a prevence
Babezióza je léčitelná specifickými antibabeziálními přípravky na bázi dipropionátu imidokarbu, pentamidinu nebo diminazinaceturátu. Léky nejsou zatím v České republice registrované, musí se dovážet ze zahraničí a léčba tak může být velmi nákladná. Další nevýhodou těchto léků je možnost závažných vedlejších účinků a špatné snášenlivosti. Proto je podstatná především prevence a včasné zjištění možné infekčnosti klíštěte.
Velmi důležité je především zabránění přisátí klíštěte, k dispozici je celá řada prostředků proti klíšťatům. V případě, že je pes klíštětem napaden, je vhodné využít možnost zjištění rizika přenosu infekčních nemocí z přisátého klíštěte vyšetřením v laboratoři. Při včasném zjištění možnosti nákazy není léčba tolik náročná a nákladná, jako při plném propuknutí onemocnění.
Jak správně odstranit klíště? Vysvětluje ve videu níže MVDr. Marek Galbinec
Postup pro odstranění klíštěte
- U vašeho veterinárního lékaře si zakupte speciální pinzetu na odstraňování klíšťat.
- Pinzetu umístěte co nejblíže k tělové části přisátého klíštěte.
- Otáčejte pinzetou a uvolněte tak hryzadlovou část těla klíštěte, tzv. hlavičku, zlehka tahejte klíště směrem od těla.
- Obraťte pinzetu a zkontrolujte, jestli jste vyndali opravdu celé klíště (hlavičku i tělo s nožičkami).
- Klíště vložte do zkumavky nebo čisté uzavíratelné skleničky předplněné 70% ethanolem a uložte ji do chladničky pro případnou analýzu v laboratoři.
- Očistěte místo po přisátém klíštěti dezinfekčním roztokem nebo teplou slanou vodou.
- NEPOUŽÍVEJTE KLASICKOU PINZETU! Tělová část klíštěte se lehce oddělí od hlavové části a zůstane v místě přisátí v kůži nepoškozená. Je pak častým důvodem infekce a následně nutnosti nasazení antibiotické léčby.
- Pokud máte jakékoliv obavy, jestli jste klíště vyndali správně, kontaktujte Vašeho veterinárního lékaře.
Onemocnění přenášená komáry
Komáři napadají člověka i zvířata. Jejich bodnutí se projevuje kopřivkou, případně alergickou reakcí. Některé druhy jsou nebezpečnými vektory infekcí. Bohatě osrstěná místa jsou před komáry dobře chráněna. Proto napadají především spodinu břicha, uši a víčka. Větší problémy se dají očekávat u plemen se sporadickým osrstěním (čínští, mexičtí a peruánští naháči, kočky plemene sfinx apod).
Dirofilarióza
Komáři na zvířata přenášejí onemocnění Dirofilarióza. Způsobují ho paraziti (filárie). Dospělí jedinci této hlístice vlasovitého tvaru žijí v srdci a kladou larvičky do krve hostitele.
Přenašeči filárií jsou různé druhy komárů, které se běžně vyskytují v České republice. V minulosti se tito parazité vyskytovali pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem, ale v souvislosti s globálním oteplováním a migrací lidí i zvířat se s nimi můžeme nyní běžně setkávat i v našich zeměpisných šířkách např. v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. V souvislosti s výskytem komářích kalamit hrozí rychlé šíření této infekce.
Původcem srdeční dirofilariózy je Dirofilaria immitis (vlasovec psí). Dospělí jedinci jsou velcí až 30 cm a parazitují v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky přímo do krevního oběhu. Komár tyto mikrofilárie nasaje, v jeho organismu dojde během 14 dní při venkovní teplotě vyšší než 15 ˚C k jejich přeměně na infekční larvičky, které komár při dalším sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli. Dospělí jedinci potom mohou v srdci žít 5 až 7 let i více. Larvičky také mohou přecházet placentou a nemocná fena tak může nakazit štěňata.
Diagnóza
Závažné onemocnění srdce tímto parazitem se projevuje různě. Pokud je v srdci přítomno pouze několik dospělců pozorujeme unavitelnost po zátěži a občasný kašel. V případě, že se jedná o infekci velkým počtem parazitů, jsou příznaky závažnější - bledost sliznic, kašel, vyhublost, špatná kvalita srsti, zvýšená frekvence tepu a ve vážných případech chvilkové mdloby.
Onemocnění můžeme diagnostikovat na základě kardiologického vyšetření včetně rentgenologického a ultrazvukového zobrazení srdce. Larvičky vyprodukované samičkami filárií lze prokázat laboratorně vyšetřením krve (Knottův test) nebo zjišťujeme přítomnost dospělých jedinců vyšetřením krevního séra. (ELISA metoda).
Léčba
Léčba této infekce má dvě fáze. V první podáme lék, který usmrtí dospělé jedince a současně přípravky, které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili embolii.
Druhá fáze léčby má za úkol zlikvidovat larvičky, které kolují v krvi psa. Prognóza je dobrá především v počátku onemocnění, kdy je přítomno pouze malé množství vlasovců. Pokročilé stadium zpravidla končí selháním srdce a ledvin.
Prevence
V období zvýšeného výskytu obtížného hmyzu doporučujeme vyhýbat se rizikovým lokalitám a ošetřovat zvířecí mazlíčky ověřenými repelentními přípravky.
Jedinečný rychlý test pro včasnou diagnózu onemocnění přenášených klíšťaty a komáry
SNAP 4Dx® Test je jediný rychlý klinický test, který umožňuje stanovit 4 nejčastější nemoci psů přenášené klíšťaty a komáry: Anaplazmóza psů (Anaplasma phagocytophilum), Lymeská borelióza (Borrelia burgdorferi), Ehrlichióza psů (Ehrlichia canis) a Dirofilarióza (Dirofilaria immitis). Test se dá provést ambulantně. K vyšetření postačí jeden vzorek krve zvířete. Kontaktujte svého veterinárního lékaře na klinice Vethope pro více informací.
Sbíráme klíšťata abychom ochránili Vaše čtyřnohé mazlíčky
Veterinární klinika Vethope se zařadila mezi 15 odborných pracovišť v České republice, ve kterých probíhá projekt sběru klíšťat pro výzkum rozšíření infekčních nemocí přenášených klíšťaty na zvířata a člověka. Více zde.
Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.
12.03.2024