Kastrace feny
Rozhodnutí, jestli a kdy kastrovat fenu, patří mezi jedno z těch nejzásadnějších. Přečtěte si více informací o výhodách a nejvhodnější době pro kastraci feny.
Preventivní kastrace feny má význam v předcházení mnohých problémů, ke kterým může dojít u nekastrovaných fen. A to včetně rakoviny pohlavních orgánů, problémů s agresivitou a dalších.
Kastrace feny (ovariohysterektomie) patří mezi rutinní operace. Obecně je považována za bezpečný zákrok. Jedná se ale o středně těžký chirurgický úkon vyžadující celkovou anestézii a celodenní hospitalizaci.Ve Vethope používáme při tomto operačním výkonu šetrnou inhalační anestezii Safety+ podporující rychlé probouzení pacienta po operaci.
Co bychom měli vědět před kastrací?
Když uvažujeme o kastraci feny, měli bychom vždy brát v potaz plemeno, věk, časování zákroku a představy majitele. V minulosti byly tendence nebrat na plemeno vůbec zřetel, někteří veterináři doporučovali kastraci před říjí, jiní po říji.
Častou otázkou rozporu je věk při kastraci. U velkých a gigantických plemen, jako je např. Německá doga, dospívajících v pozdějším věku jako např. Yorkshirský teriér bychom kastraci měli časovat spíš na období kdy dojde ke kompletnímu dokončení tělesného vývoje, to znamená, že nejdřív po prvním roce věku. U malých plemen to lze dělat před prvním rokem věku. Pokud bychom kastrovali gigantická plemena psů v raném věku, můžeme zadělat na jiné zdravotní problémy, jelikož kastrace neovlivňuje jenom reprodukční systém.
Preventivní kastrace feny má význam v předcházení mnohých problémů, ke kterým může dojít u nekastrovaných zvířat. A to včetně rakoviny pohlavních orgánů, problémů s agresivitou a dalších.
Preventivní kastrace fen má několik výhod
Nejzřejmější výhodou je zabránění nechtěné březosti. Po říji se u některých nekastrovaných fen rozvíjejí nežádoucí projevy nepravé březosti tzv. pseudogravidity, kdy fena vykazuje chování jako by byla březí. V tomto období si může nosit do pelíšku hračky, ke kterým se chová jako ke štěňatům. Některé feny dokonce produkují mateřské mléko a mohou následně trpět záněty mléčné žlázy, nechutenstvím, zvýšenou tělesnou teplotou atd. Kastrace tomu zabrání. Feny kastrované v období před nebo mezi první a druhou říjí mají o 90 až 95 % nižší výskyt nádorů mléčné žlázy. V pozdějším období se tento vztah ztrácí. Zhruba polovina nádorů na mléčné žláze je maligní. Tudíž riziko jejich rozvoje se zvyšuje po každé říji. Tyto novotvary mohou mít pro fenu fatální následky.
Obecně se snažíme nekastrovat feny v období říje. 99 % fen operujeme mimo období říje. Pokud je možné kastraci u dospělého zvířete naplánovat, ovariohysterektomii provádíme tři měsíce po říji.
Zánět dělohy - pyometra
U mladých zvířat je kastrace preventivní procedura. U starších se mnohdy jedná o terapeutický zákrok z důvodu např. nádorů pohlavního traktu, cyst vaječníků. Nekastrované feny jsou také rizikovou skupinou pro rozvoj zánětu dělohy, tzv. pyometry. Je to stav, kdy se děloha plní hnisem. Obecně se vyskytuje u nekastrovaných fen měsíc až dva po říji. Riziko zánětu dělohy u starší nekastrované feny se pohybuje kolem 25-30 %. Fena je letargická, nepřijímá potravu, pije víc než normálně. Antibiotika jsou při tomto typu infekce neúčinná, působí jen na zabránění přestupu bakterií z dělohy do organismu, ale nepůsobí v děloze samotné. Akutní kastrace s odstraněním dělohy je pak naprosto zásadní. Fena je při pyometře ve vyšším riziku než při preventivní kastraci, jelikož je v době operace velmi slabá. Přesto je valná většina zákroků úspěšná a fena se po pár dnech dostává do běžného stavu.
Nádory mléčné žlázy
Feny kastrované v raném věku mají nižší výskyt nádorů mléčné žlázy. U starších fen s nádory mléčné žlázy vždy doporučujeme v čase mastektomie (operace nádorů mléčné žlázy) provést současně ovariohysterektomii (odstranění vaječníků a dělohy). Zhruba polovina nádorů na mléčné žláze je maligní (zhoubné). Tyto novotvary mohou mít pro fenu fatální následky.
Kastrace obézních zvířat
Kastrace u obézních zvířat s sebou nese vyšší riziko komplikací, a proto doporučuje jejich chovatelům, aby zvážili u obézních mazlíčků redukci hmotnosti před zamýšleným výkonem.
Výskyt močové inkontinence po kastraci
Zhruba u 5–20 % fen se po kastraci může vyskytnou močová inkontinence. Inkontinence se může vyvinout kdykoliv od 4 týdnů až po 10 let po kastraci. Někteří lidi si myslí, že inkontinence je častější u zvířat kastrovaných v raném věku, to však není pravda. Dle současného stavu poznání je močové inkontinence častější u kastrovaných zvířat bez ohledu na věk v čase kastrace a neexistuje žádná spojitost mezi věkem v čase kastrace a vývojem inkontinence.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme nerozhodným majitelům preventivní kastraci provádět i jinak zdravých starších fen (např. ve věku 10 - 12let s přihlédnutím na plemeno psa). Rizika jsou vždy nižší u zdravého zvířete než u zvířat nemocných.
Každý majitel by měl být před kastrací svého zvířecího mazlíčka vždy dobře informovaný, rozhodnutí však musí udělat sám.
Kdy je nejvhodnější čas na kastraci?
Podle MVDr. Marka Galbince z veterinární kliniky Vethope lze v zásadě fenu vykastrovat kdykoliv. Nedoporučuje se však zákrok provádět při právě probíhající říji. Optimální je provést kastraci v době anestru, tedy nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním.
Vethope - veterinární klinika
Vethope je veterinární klinika v Praze 4, která se zaměřuje na prevenci a léčbu malých domácích zvířat, především psů, koček a dalších drobných savců. Každý den aplikujeme inovativní, efektivní a zároveň co nejšetrnější preventivní a léčebné veterinární postupy, abychom domácím zvířecím mazlíčkům zajistili dobrou kondici, ulevili od bolesti nebo třeba jen zlepšili náladu. To vše s cílem dát majitelům naději na zlepšení a prodloužení životů jejich malých zvířecích kamarádů. Prohlédněte si naší kliniku.
My, veterináři ve Vethope, chováme domácí zvířecí mazlíčky. Z osobní zkušenosti proto dobře rozumíme vztahům mezi nimi a jejich majiteli. Seznamte se s naším týmem.
"Vždy jsem chtěl být veterinářem. Zvířata a příroda obecně mě odjakživa fascinovaly. Není překvapením, že veterinární medicína se stala mým posláním, když jsem neustále sledoval přírodovědné pořady v televizi a četl knihy Jamese Herriotta, říká MVDr. Marek Galbinec, MRCVS - zakladatel veterinární kliniky Vethope. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.
Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu Vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.
03.01.2017